|
|
Úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře
ČERNÁ, Alena
V současné době se neustále zvyšuje celkový počet výjezdů zdravotnické záchranné služby. Záchranáři jsou často vystaveni stresu i fyzické zátěži, což vyžaduje jejich psychickou a fyzickou zdatnost. V posledních letech zdravotničtí záchranáři vyjíždějí v režimu rychlé zdravotnické pomoci, tedy bez lékaře, což s sebou nese zvýšenou míru zodpovědnosti, a tudíž je záchranář vystaven větší míře stresu. Tato profese je prováděna v nepřetržitém provozu, a proto je nezbytné dbát na dostatečný odpočinek, relaxaci, a to jak fyzickou, tak psychickou. Cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře v Jihočeském kraji, jakým způsobem se zdravotnický záchranář vyrovnává se stresem a jakou formou zdravotnický záchranář relaxuje a využívá volného času. V práci byl uplatněn výzkum kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Ten byl rozdán zdravotnic-kým záchranářům v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úroveň zdravého životního stylu záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nelze jednoznačně určit. Výzkumem bylo také zjištěno, že k vyrovnávání se se stresem záchranáři nejvíce využívají návykové látky, sport a přátele a že k relaxaci využívají převážně aktivní způsob relaxace, kterým je například turistika nebo sportovní aktivity. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že by vedení Zdravotnické záchranné služby mohlo zvážit uplatnění teambuildingových aktivit a různých firemních akcí.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Aplikace speciálních dovedností zdravotnických záchranářů v integrovaném záchranném systému
JEŘÁBEK, Jan
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou záchrany jedinců z volné hloubky a z výšky. V úvodní části bakalářské práce jsem se zabýval technikami užívanými k záchraně osob z volné hloubky a z výšky. Nejprve byl definován materiál, uzlové techniky a také základní dovednosti, které jsou z velké většiny nezbytností při záchraně raněných při využití lanových technik. Poté byly rekapitulovány a definovány nejčastější situace, do kterých se může záchranář při záchraně, ale i při práci nad volnou hloubkou a výškou dostat a které musí následně také umět řešit. V praktické části jsem se zaměřil na zjištění, zda profesionální záchranáři, působící v rámci Jihočeského kraje znají v úvodní části nastíněnou problematiku. Metodami, využitými při skladbě této části bakalářské práce byl kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl veden formou sběru informací dotazníkovou metodou. Dotazník byl sestaven z 24 uzavřených otázek. V úvodu na respondenta čekalo 12 identifikačních otázek. Druhá polovina dotazníku sestávala z dotazů na odborné znalosti materiálu a pracovních postupů v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky a měla za cíl zjistit úroveň znalostí a připravenosti pro práci s lanovými technikami. Výzkumem bylo tjištěno, že střední zdravotnický personál Zdravotnických záchranných služeb Jihočeského kraje disponuje dostatečnou znalostí v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky.
|
|
|
Ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví
KAMENICKÁ, Nikola
Téma mé bakalářské práce bylo vypsáno s názvem ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadné výskytu postižení zdraví. Předmětem mé práce bylo stručně nastínit problematiku mimořádné události, za kterou se považuje i hromadný výskyt postižení zdraví. Dále popsat základní činnosti zdravotnického záchranáře na místě takové události, aby byla patrná možná rizika hrozící záchranáři v této situaci. Má práce obsahuje i přehled běžně používaných ochranných pomůcek a základy bezpečnosti práce. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví. Zmapovat znalost rizik, která vyplývají z výkonu povolání zdravotnického záchranáře při hromadném výskytu postižení zdraví a porovnat dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na tyto cíle byly následně vytvořeny hypotézy. V bakalářské práci byla použita kvantitativní metoda sběru dat. Výzkum byl realizován dotazníkovou technikou v rámci Jihočeského kraje. Získaná data byla zpracována do grafů. Hodnoty jsou následně i procentuelně přepočteny a umístěny v komentáři pod grafy. Obecně lze však říci, že zdravotničtí záchranáři i všeobecné sestry dodržují zásady bezpečnostních opatření a znají možnosti vlastní ochrany. Výzkum však prokázal, že věk nemá zásadní vliv na dodržování bezpečnostních opatření a rovněž i vzdělání zásadně neovlivňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce. Výsledné hodnoty ukazují, že zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dodržují více zdravotničtí záchranáři, než všeobecné sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, i když jsou zde malé procentuelní rozdíly. Výzkum byl značně ovlivněn neznalostí pojmu hromadný výskyt postižení zdraví a nepřítomností zdravotnických záchranářů u této mimořádné události. Bylo by proto vhodné více seznámit zdravotnické záchranáře s problematikou mimořádných událostí ať už v průběhu studia nebo povolání prostřednictvím seminářů.
|
|
|
Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby
SCHLINDENBUCHOVÁ, Eliška
Téma {\clqq}Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby`` jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti dané problematiky. V dnešní době stále častěji dochází k tzv. mimořádným událostem. Mezi nejčastější v České republice bychom mohli zařadit povodně, vichřice a dopravní nehody a to jak železniční, tak silniční. Také hrozba teroristických útoků je čím dál aktuálnější nejen ve světě, ale i na našem území. Mimořádná událost je prakticky vždy spojována s vyšším počtem raněných osob. Proto je třeba, abychom na tyto situace (události) byli co nejlépe připraveni a to především z hlediska poskytnutí včasné a efektivní přednemocniční neodkladné péče, tedy poskytnutí odborné zdravotnické první pomoci na místě mimořádné události. Pro tyto účely byl sestaven traumatologický plán zdravotnické záchranné služby, který je dvakrát ročně aktualizován podle nejnovějších poznatků. Cílem práce bylo zmapovat znalost práce s traumatologickým plánem v přednemocniční neodkladné péči u pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají teoretickou znalost traumatologického plánu, se potvrdila celkovým podílem 71% všech správných odpovědí všech respondentů. Toto číslo je dle mého názoru na spodní hranici únosnosti, tak aby bylo možné hypotézu 1 potvrdit. Nicméně tuto hodnotu považuji za dostatečnou pro konstatování potvrzení teoretické znalosti traumatologického plánu a tedy hypotézy 1. Hypotézu 2, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dokáží využít teoretické znalosti traumatologického plánu v praxi, se nepotvrdila na základě 52% podílu respondentů, kteří za dobu svého působení na zdravotnické záchranné službě účastnili praktického cvičení v rámci traumatologického plánu. Podíl 52% však v tomto případě nepovažuji za dostatečný pro potvrzení hypotézy 2. Z toho plyne vyvrácení hypotézy 2. Tato bakalářská práce by se mohla využít jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů na vysokých a vyšších odborných školách.
|
host ::
RSS.